Demence postihuje především starší generaci a její příčinou jsou různá onemocnění, která mají vliv na paměť a funkci mozku. Přečtěte si o hlavních typech demence, běžných příznacích a o tom, co můžete udělat, abyste jí případně předešli.
Demence je široký termín, který se používá k popisu mnoha různých onemocnění, která postihují mozek. Způsobuje zhoršení kognitivních funkcí nad rámec toho, co je považováno za normální stárnutí. Slovo demence odkazuje na soubor společných příznaků, včetně ztráty paměti a obtíží se schopnostmi myšlení, komunikace, řešení problémů a rozhodování. Příznaky u různých forem demence se ale mohou značně lišit. Osoby s demencí také někdy postihují změny nálady a chování.
Ačkoli demence může postihnout mladší lidi, postihuje zejména starší a je jednou z hlavních globálních příčin postižení a závislosti na jiných u starší generace. Není to však běžná součást stárnutí a může to mít vážný dopad na životní styl diagnostikovaných a jejich rodin a pečovatelů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že na celém světě trpí demencí přibližně 50 milionů lidí, přičemž každý rok se objeví téměř 10 milionů nových případů. V Evropě je v současné době diagnostikováno přibližně 10 milionů lidí s demencí a očekává se, že se do roku 2030 tento počet zdvojnásobí[4].
Specifické příznaky u lidí s demencí budou záviset na onemocnění, které je příčinou demence a částech mozku, které jsou postiženy.
Ztráta paměti je jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších příznaků demence, ale existuje mnoho dalších příznaků, na které je třeba dávat pozor.
Pokud někdo trpí přetrvávajícími problémy s pamětí, které jsou považovány za horší, než se očekává v jeho věku, ale je stále schopen pokračovat v každodenních činnostech, pak se tento stav označuje jako mírná kognitivní porucha (MCI). U některých jedinců s MCI se často rozvíjí Alzheimerova choroba nebo jiná forma demence, není to však pravidlem. Tato fáze je také označována jako prodromální fáze.
Následně lze nástup demence obecně rozdělit do tří fází: počáteční, střední a pozdní.
Mnoho forem demence je progresivních, takže první příznaky demence jsou často docela nepatrné a pak se postupně zhoršují v průběhu času. Brzy nato se mezi příznaky může objevit zapomnětlivost a ztráta pojmu o čase, třebaže jsou často přehlíženy nebo zavrženy, jakožto normální známky stárnutí.
Ve střední fázi se symptomy stanou znatelnějšími – například zapomínání jmen lidí nebo bloudění doma. Každodenní úkoly, jako je oblékání nebo příprava oběda, se mohou stát příliš náročnými a změny chování, jako je bezdůvodné bloudění nebo paranoia, jsou častější a častější.
Pozdní stadium demence je intenzivnější a často vede k tomu, že se člověk stává vysoce závislým a neaktivním. Nemocní nerozpoznávají své blízké, nemají představu o čase nebo místě a bojují s chůzí a komunikací. V této fázi lidé s demencí obvykle potřebují celodenní péči. Pro některé se chování může změnit natolik, že se jejich osobnost jeví jako zcela odlišná. To může být pro rodinu a přátele jeden z nejobtížnějších aspektů, kterému se musí přizpůsobit.
Demence může být způsobena řadou různých nemocí. Mnohé z nich souvisí s neobvyklým nahromaděním bílkovin v mozku. Tyto bílkoviny mohou vést k poklesu funkce nervových buněk, zmenšování různých oblastí mozku.
Každá demence je způsobena něčím jiným:
Mnoho lidí se obává onemocněním demencí, zejména pokud některý člen rodiny trpěl touto nemocí. Ve většině případů však demence není přímo způsobena geny, které byly zděděné po rodičích.
U některých typů Alzheimerovy choroby a frontotemporální demence vadný gen, který může být předáván v rodinách, může způsobit rozvoj demence. Pokud máte starší příbuzné s demencí, nemusí to nutně znamenat, že se bude rozvíjet v pozdějším věku a mnoho lidí s demencí nemá ani žádnou rodinnou historii onemocnění.
Následující rizikové faktory mohou hrát roli v tom, kdo by mohl demencí onemocnět:
Diabetes: typu 2 je rizikovým faktorem jak pro Alzheimerovu chorobu, tak pro vaskulární demenci[7]
Na demenci v současné době neexistuje lék, takže pro ty, kterým byla demence diagnostikována, je to celoživotní onemocnění. Stanovením včasné diagnózy je vyšší šance na snížení příznaků, a to tím, že se najde správná léčba a podpora, oproti stanovení diagnózy později.
Různé studie se také zabývaly tím, jak demence ovlivňuje průměrnou délku života. Je to ale komplikovaná oblast, protože demence je obvykle diagnostikována v pozdějším věku – tedy v době, kdy délku života mohou ovlivnit i jiná onemocnění.
Člověk s demencí může očekávat, že jeho délka života závisí na věku, kdy u něj byla demence diagnostikovaná a na tom, zda byl diagnostikován na počátku progrese nebo později. Výzkum publikovaný v British Medical Journal ukázal, že lidé s demencí diagnostikovaní ve věku od 60 do 69 let žili 6,7 roků, osoby diagnostikované ve věku 90 let a později pouze 1,9 let[8].
Diagnóza demence může nějaký čas trvat – váš lékař provede řadu vyšetření, která bude nutné předložit specialistům.
Pokud máte obavy o svou paměť nebo funkci mozku, nebo o někoho, koho znáte, prvním krokem je promluvit si se svým lékařem nebo zdravotnickým pracovníkem.
Začnou tím, že se vás zeptají na změny, kterých jste si všimli u své paměti, stejně jako na jakékoli další obtíže, které můžete zažít v každodenním životě. Mohou také použít specifické dotazníky k posouzení vaší paměti, řeči a orientačních schopností. Přínosem pro lékaře může být i to, že s sebou můžete vzít přítele nebo příbuzného. Může s nimi promluvit o tom, čeho si také oni všimli.
Žádný stanovený test, který by zjistil, zda máte demenci, neexistuje – místo toho váš lékař provede na počátku řadu vyšetření a pak vás, v případě potřeby, doporučí ke specialistovi. Tím může být neurolog (který se specializuje na mozek a nervový systém), geriatr (který se specializuje na péči o seniory) nebo psychiatr či jiný odborník na duševní zdraví.
Testy používané při stanovení diagnózy demence mohou zahrnovat:
Problémy s pamětí mohou být často způsobeny jinými faktory, jako je deprese, infekce nebo nedostatečně aktivní štítná žláza. Provedení těchto testů pomůže lékařům je nejprve vyloučit.
Existuje mnoho různých možností léčby pro lidi žijící s demencí, a ty by měly být přizpůsobeny jednotlivcům tak, aby odrážely typ demence, které mají, stejně jako jejich specifické potřeby.
K dispozici je řada léků, stejně tak jako nebiologická léčba, jako jsou terapie, aktivity a podpora; často je nejúčinnějším přístupem jejich kombinace.
Pro léčbu demence neexistuje žádný specifický lék, ale některá léčiva mohou pomoci redukovat určité příznaky. Patří k nim:
Ve střední až pozdní fázi demence se často používají určité léčebné postupy, které se zaměřují na paměť a myšlení a mohou nabídnout pozitivní mentální stimulaci. Terapie zahrnují:
Výzkum ukazuje, že zdravé dietní změny ve středním věku[9], jako je úprava kvality tuků, konzumace většího množství zeleniny a omezení soli a cukru, jsou spojeny se sníženým rizikem demence v pozdějším věku.
Lidé žijící s demencí by také měli být povzbuzováni k tomu, aby dobře jedli. Nejen, že má zdravá strava vliv na fyzické zdraví, ale může také ovlivnit zdraví mozku. Snažte se jíst vyváženou stravu včetně spousty zeleniny (zejména listové zeleniny), celozrnných obilovin, ryb, ořechů, bobulovin a drůbeže.
Pokud se staráte o někoho s demencí, může být obtížné povzbudit ho, aby jedl vyváženou stravu. Jak se duševní schopnosti zhoršují, mohou zapomínat jíst nebo pít, mohou mít potíže s přípravou jídla a zjišťují, že fyzický akt najíst se, je těžší.
Chutě a apetit se také mohou dramaticky změnit. Je důležité, aby byl čas jídla příjemným zážitkem, proto je třeba zohlednit jídlo, které má dotyčná osoba ráda. Snahou má být i vyváženost stravy, aby byla naplněna individuální nutriční potřeba.
Nejen, že je cvičení významným faktorem, který pomáhá předcházet vzniku demence, je také klíčovou součástí léčby a péče. Lidé s demencí mají více fyzických zdravotních problémů než lidé ve stejném věku bez demence, takže udržovat se aktivní je nesmírně důležité.
Různé druhy cvičení mohou být vhodné v závislosti na stádiu demence člověka. V počátečním a středním stádiu demence zůstane mnoho lidí stejně fyzicky schopných jako dříve a bude si moci užívat zahradničení, tanec, chůzi a mnoho sportovních aktivit. To se však může v pozdějších fázích výrazně změnit. Přínosem může být modifikované cvičení vsedě a některá jednoduchá cvičení, která pomáhají s rovnováhou a podporou.
Výzkum ukázal, že volba zdravého životního stylu, jako je zdravá strava, cvičení, kognitivní stimulace, nízká konzumace alkoholu a nekouření, může snížit riziko Alzheimerovy demence[10].
Výzkum zjistil, že i jednoduché úpravy životního stylu člověka snižují riziko demence a že nejúčinnější metodou prevence by mohla být kombinace řady různých faktorů životního stylu. Když se například zkombinují čtyři nebo pět faktorů životního stylu, mohlo by to snížit riziko Alzheimerovy choroby o 60 % ve srovnání s přijetím žádného nebo pouze jednoho faktoru.
K podobným závěrům dospěla i zpráva z roku 2020 o prevenci demence, intervenci a péči při demenci, kterou zveřejnil Lancet(6). Zpráva identifikovala 12 „modifikovatelných rizikových faktorů“, které představují přibližně 40 % celosvětových demencí, kterým by se teoreticky dalo předejít nebo je oddálit. Zpráva zdůrazňuje význam prevence a zdůrazňuje, že nikdy není příliš brzy nebo příliš pozdě, aby lidé přijali preventivní opatření spojená s těmito 12 rizikovými faktory: nižší vzdělání, hypertenze, poruchy sluchu, kouření, obezita, deprese, tělesná nečinnost, cukrovka, nízký sociální kontakt, nadměrná konzumace alkoholu, traumatické poranění mozku a znečištění ovzduší.
Některá z klíčových preventivních opatření, která byla doporučena jednotlivcům, zahrnovala:
Probíhá výzkum zaměřený na vývoj léku na demenci a mnoho studií zaměřených na hledání nových léků.
Vedle snahy o nalezení nové léčby došlo k velkému pokroku v pochopení a povědomí o demenci. To zahrnuje objev nového typu demence, tzv. POZDNÍ,[11] a vývoj jednoduchého krevního testu, který je v 94 %[12] přesný při odhalování Alzheimerovy choroby dlouho předtím, než to lze prokázat na skenech mozku.
[1] World Health Organization. Dementia. Published September 2020. Accessed January 2021. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/dementia
[2] Dementia UK. Dementia with lewy bodies. Accessed February 2021. https://www.dementiauk.org/understanding-dementia/types-and-symptoms/dementia-with-lewy-bodies/
[3] National Parkinson Foundation. Parkinson’s dementia. Accessed February 2021.
https://www.parkinson.org/sites/default/files/PD%20Dementia.pdf
[4] World Health Organization. Areas of work: dementia. Accessed January 2021.
https://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/areas-of-work/dementia
[5] Georges J, Miller O, Bintener C. Dementia in Europe Yearbook 2019: estimating the prevalence of dementia in Europe. Luxembourg: Alzheimer Europe; 2020. doi:10.13140/RG.2.2.16880.81923
[6] Livingston G, Huntley J, Sommerlad A et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Commission. Lancet. 2020;396(10248):413-446. doi:10.1016/S0140-6736(20)30367-6
[7] Cholerton B, Baker LD, Montine TJ, Craft S. Type 2 diabetes, cognition, and dementia in older adults: toward a precision health approach. Diabetes Spectr. 2016;29(4):210-219. doi:10.2337/ds16-0041
[8] Rait G, Walters K, Bottomley C, Petersen I, Iliffe S, Nazareth I. Survival of people with clinical diagnosis of dementia in primary care: cohort study. BMJ. 2010;341:c3584. doi:10.1136/bmj.c3584
[9] Sindi S, Kåreholt I, Eskelinen M et al. Healthy dietary changes in midlife are associated with reduced dementia risk later in life. Nutrients. 2018;10(11):1649. doi:10.3390/nu10111649
[10] Dhana K, Evans DA, Rajan KB, Bennett DA, Morris MC. Healthy lifestyle and the risk of Alzheimer dementia: findings from 2 longitudinal studies. Neurology. 2020;95(4):e374-e383. doi:10.1212/wnl.0000000000009816
[11] Nelson P, Dickson T, Trojanowski JQ et al. Limbic-predominant age-related TDP-43 encephalopathy (LATE): consensus working group report. Brain. 2019;142(6):1503-1527. doi:10.1093/brain/awz099
[12] Schindler SE, Bollinger JG, Ovod V et al. High-precision plasma β-amyloid 42/40 predicts current and future brain amyloidosis. Neurology. 2019;93(17):e1647-e1659. doi:10.1212/WNL.0000000000008081
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba
Epilepsie
Připojte se k našemu seznamu adresátů
Získejte nejnovější aktualizace z blog Neuraxpharm.
Pro přístup k těmto informacím musíte použít své přihlašovací údaje
Nemáte profil? Předplatit